Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bůh je v neuronech

27. 08. 2015 16:01:49
Tento článek představuje nejnovější objevy v oblasti neurologie. I když se zaměřuje na metafyzické vztahy, vychází z ověřených, vědeckých dat. Obsahuje také filosofické odpovědi, které se týkají života, smrti a našeho původu.

Z důvodu složitosti byla prezentace zjednodušena na maximální úroveň. Přesto je nutné tento článek přečíst vícekrát, protože jeho závěry jsou pro konzervativní a zaběhnuté chápání šokující.

Lidský mozek je síť tvořená přibližně stovkami miliard neuronů. Rozdílné zážitky vytvářejí rozdílná neurologická spojení, která přinášejí rozdílné emocionální pocity. V závislosti na tom, které neurony jsou aktivovány, se některá spojení stávají silnějšími a efektivnějšími, zatímco jiná se stávají slabšími. Tento jev se nazývá neuroplasticita. Ten, kdo cvičí, aby se stal hudebníkem, vytváří spojení mezi hemisférami za účelem hudební kreativity. Doslova každého talentu a každého cíle může být dosáhnuto tréninkem. Rüdiger Gamn, což byl beznadějný student, který nezvládal základy matematiky se trénováním stal zázračným matematikem, který zvládal extrémně komplikované výpočty. Racionalita a emocionální odhodlání fungují stejným způsobem. Jsou to spojení neuronů, která mohou být zesílena. Cokoliv, kdykoliv děláte, tak doslova modifikujete (měníte) svůj mozek. Protože to je fundamentální způsob, kterým mozek funguje. Být si vědomý sám sebe neuvěřitelně obohacuje životní zážitky a životní zkušenosti.

1. Sociální neurologie

Speciální neurony a přenašeče, jako norepinefrin, spouštějí obranný stav, když chceme své myšlenky ochránit před vlivem ostatních lidí. Pokud jsme konfrontováni s rozdílnými názory, chemie, kterou vyšle náš mozek do těla, je stejná, jako ta, která zajišťuje naše přežití při ohrožení života. V tomto stavu jsou primitivní části mozku v konfliktu s racionálním myšlením a limbický systém vypne většinu naší paměti. Fyzicky způsobuje tento stav bezmyšlenkovité, zkratové chování. Můžeme to pozorovat v politickém systému strachu, ve tváři hráče pokeru anebo, když se někdo „zasekne“ v diskuzi a není schopen reakce. Bez ohledu na to, že vám někdo sděluje brilantní, úžasnou myšlenku, váš mozek ji v tomto stavu není schopen přijmout. Na neurologické úrovni reagujete, jako byste byli ohroženi útokem. A to dokonce i když tento „útok“ obsahuje neškodné názory a fakta, která byste za normálních okolností přijali, ocenili a souhlasili s nimi.

Pokud se ale před ostatními projevíme a naše názory jsou oceněny, obrané chemické látky v mozku snižují svoji úroveň a přenašeče dopaminu aktivují „odměnové“ neurony. Ty nám dávají pocit síly, moci a sebevědomí. Naše víra má zásadní dopad na chemii našeho těla. Proto může být placebo tak efektivní. Sebevědomí a sebedůvěra jsou úzce spojeni s neuro-přenašečem serotoninem. Když úroveň serotoninu klesá, vede to k různým stavům deprese, k sebedestruktivnímu chování nebo dokonce k sebevraždě.

Ocenění od okolí a tzv. společenské uznání zvyšuje úroveň dopaminu a serotoninu v mozku. Dopamin a serotonin nám dovolují opustit emocionální fixace a umožňují nám uvědomit si sebe sama. Dokud je ale aktivace těchto neuronů závislá na ocenění od okolí, jejich aktivita je nedostatečná. Naučme se oceňovat sami sebe.

2.Zrcadlové neurony a vědomí

Sociální psychologie většinou sleduje cíl, jako mylnou lidskou potřebu „zařadit se“, splynout s davem a nazývá to normativním sociálním chováním. Když vyrosteme, je náš morální a etický kompas téměř úplně utvořen vlivem okolního prostředí, společenským systém a výchovou. Takže naše akce mají za cíl být za každou cenu oceněn svým okolím a ostatními lidmi. Ale nové objevy v neurologii nám přinášejí lepší chápání kultury a naší identity. Chápání toho, čím ve skutečnosti jsme.

Současný neurologický výzkum potvrdil existenci empatických, zrcadlových neuronů. Pokud prožíváme emoci nebo jdeme do nějaké akce, doslova vystřelí specifický druh neuronů. Dokonce i když pozorujeme emoci nebo akci někoho jiného, tyto neurony se aktivují také. Tyto neurony empatie nás spojují s ostatními lidmi a dovolují nám cítit to, co cítí druzí. A protože tyto neurony reagují na naši představivost, můžeme prožít naprosto stejné pocity, jako ten, kdo stojí vedle nás. Tento systém nám dovoluje sebereflexi. Uvědomování si svých činů je zásadní faktor v evoluci vědomí. Lidé s poruchou empatických center tak stagnují na stále stejné úrovni vědomí.

Zrcadlový neuron nezná rozdíl mezi sebou a zrcadlovým neuronem druhých lidí. To je taky důvod, proč jsme tolik závislí na nutkání „zapadnout do davu“, začlenit se do společnosti a ztrácíme tak originalitu a sami sebe. Jsme ve stavu nekonečné duality, kdy jsou v konfliktu skutečnosti, jak vidíme sami sebe a jak nás vidí ostatní. Toto vede k naprostému chaosu a zmatenosti v termínech, jako vlastní identita a sebevědomí. Počítačové skeny mozku potvrzují, že tyto negativní emoce prožíváme ještě dříve, než jsme si jich vědomi. Je prokázáno, že naše DNA jsou programovatelné body a nikoli něco dědičně předurčeného. Naše vědomí je programátorem těchto bodů DNA a my tak způsobem myšlení můžeme doslova přepsat všechny dědičné faktory a vymazat sociopatické deformace. Jakmile si uvědomíme sami sebe, můžeme doslova naplnit ztracené emoce a opravit poškozené emoce, protože tyto emoce vyvolaly naše myšlenky. Naše myšlenky jsou strůjcem našich emocí. Toto je neurochemický důsledek toho, jak jsou naše přijaté vzpomínky labilní a nevěrohodné, a jsou obnovovány syntézou proteinů.

Pozorování sebe sama (meditace)zásadně mění způsob, jakým váš mozek funguje. Aktivuje sebekontrolní, neo-kortikální oblasti, což vám dává neuvěřitelnou kontrolu nad vašimi emocemi. Každou meditací je vaše racionalita a emocionální vyrovnanost posílena.

Pokud si nejsme vědomi sebe sama, naše myšlenky a akce jsou impulzivní. Skutečnost, že jednáme náhodně a nejednáme vědomou volbou, vede instinktivně k frustraci. Náš mozek toto řeší tím, že se snaží naše činy vysvětlit, a tím doslova fyzicky přepisuje naše hodnoty a přepisuje tyto hodnoty i zpětně do minulosti, a tedy přepisuje naši paměť. Mozek nás přesvědčí, že jsme pány svých činů, což je iluze. Toto se nazývá „zpětná racionalizace“ a zanechává v nás všechny negativní emoce nevyřešené a jsou kdykoli připraveny k výbuchu. Negativní emoce se stávají palivem naší zmatenosti a zůstávají, protože se náš mozek snaží nonstop vše obhájit a omluvit. Po celou dobu se ale přitom chováme iracionálně a nechápeme souvislosti. Toto složité a téměř schizofrenické podvědomí je výsledkem našeho způsobu používání rozsáhlé sítě mozku.

Neexistuje specifické centrum vědomí. Prožití absolutní jednoty je totiž výsledkem souhry různých mozkových oblastí a spojení těchto oblastí elektrickými impulzy ve specifický moment v čase. Naše prožitky konstantně(neustále) mění naše neurální spojení. Fyzicky zastupují to, co je naše vědomí. Přímý, chirurgický zásah do tohoto systému může mít surreální důsledky a přináší otázku, kde skutečné vědomí ve skutečnosti je.

Pokud by vaše levá hemisféra byla odpojena od pravé, stále byste byli schopni myslet a mluvit levou hemisférou. Vaší levé části mozku nebude pravá část chybět, dokonce ani přes neskutečné změny ve vašem vnímání. Co nevíte, je, že už nikdy nejste schopni popsat pravou stranu něčí tváře. Nikdy se o tom ale nezmíníte. Nevíte to. Nebude to pro vás problém a nebudete vědět, že se něco změnilo. Protože toto má vliv na vnímání skutečného světa, odrazí se to i ve vašich mentálních obrazech. Není to jen porucha senzorů. Je to zásadní změna ve vašem vědomí.

3.Bůh je v neuronech

Každý neuron má elektrické napětí, které se mění, když ionty proudí do buňky. Jakmile napětí neronu dosáhne určité úrovně, vystřelí, aktivuje další buňky a proces se opakuje. Pokud vystřelí několik neuronů současně, můžeme to měřit v podobě energetické vlny. Mozkové vlny reprezentují naši veškerou činnost mysli, včetně paměti, pozornosti a dokonce inteligence. Protože vlny oscilují na různých frekvencích, rozdělují se do skupin, jako např. alfa, theta a gama. Každá z nich má jiný úkol. Mozkové vlny dovolují buňkám naladit se na frekvenci, která zastupuje specifický úkol a zároveň ignorovat nepodstatné signály, podobně, jako rádio.

Přenos informací mezi neurony je optimální, když je synchronizovaný. U většiny lidí tato synchronizace chybí a proto prožíváme konflikt s realitou. Frustrace je způsobena lpěním na dvou zcela protichůdných myšlenkách. Naše vůle je síla, která se snaží vyrovnat energetický rozpor mezi aktivovanými, protichůdnými, mozkovými oblastmi.

Evoluce má být viděna, jako schopnost stromů v přírodě se adaptovat a rezonovat v souladu s okolním prostředím. Tímto souladem se stromy vyvinuly do stavu, kdy si uvědomily sebe sama a získaly vědomí a počaly svoji evoluci.

Když člověk vytváří paradox chtít znát smysl života a zároveň se cítí bezvýznamným človíčkem, dojde k rozporu v realitě, protože tato představa malosti a oddělenosti je iluze mysli. Ve stavu chaosu se nemůžete ptát na řád existence. Toto vedlo v historii k hledání náboženské a spirituální víry, vyzývajíc tak vědu, která nedala odpovědi na existenční otázky. Jako „proč a co jsem?“

4.Jsem Athene

„Zrcadlové neurony neznají rozdíl mezi sebou a zrcadlovámi neurony ostatních.“

Levá racionální hemisféra je nejvíce zodpovědná za vytvoření systému víry, programu, za účelem pokračování vašeho života. Když se nové zkušenosti v mozku střetnou s naprogramovaným systémem víry, jsou tyto nové zkušenosti jednoduše odmítnuty. Vybalancovat tento konflikt je úkolem pravé hemisféry, která má opačné tendence. Zatímco se levá hemisféra snaží udržet naprogramovaný model, pravá hemisféra ho neustále zpochybňuje. Pokud jsou rozdíly příliš silné, donutí vás pravá hemisféra přeskládat žebříček vašich hodnot a změní váš pohled na svět.

Bohužel, když je náš systém víry příliš silný, pravá hemisféra nemusí uspět v úpravě vědomí.

Toto vede k rozsáhlému pocitu zmatku při interakci s ostatními. Pokud neurální spojení, která představují váš systém víry, nejsou dostatečně silná nebo aktivní, pak vaše vědomí, což je jednota spojení různých mozkových oblastí v daném okamžiku, můžou vést k aktivování zrcadlových neuronů. Jako když někdo zažívá hlad, naše vědomí zrcadlí tento hlad a klade důraz na konzumaci jídla. Toto není příkaz z nějakého kontrolního centra. Naopak, různé části mozku se stanou aktivními nebo pasivními a reagují spolu bez centrálního řízení. Stejně, jako pixely na obrazovce můžou reprezentovat nějaký obraz, různá aktivita neurální sítě reprezentuje sebe sama, jako vědomí. Ve skutečnosti jsme každý moment jiným obrazem. Rozdílnnou bytostí, když zrcadlíme, když máme hlad, když čteme tento článek. Každou vteřinu se stáváme jinou osobou, jak procházíme různými stavy. Pokud použijeme zrcadlové neurony a podíváme se sami na sebe, můžeme vykonstruovat myšlenku o naší identitě. Když to uděláme ale s vědomím našeho vědeckého chápání, vidíme něco zcela jiného.

Původ neurální synchronní energie, kterou produkuje naše oscilující vědomí, je daleko mimo naše vlastní neurony. Jsme stejně tak výsledkem elektrochemické interakce mezi našimi hemisférami, jako jsme také smysly, které spojují naše neurony s neurony v okolním prostředí. Vnější svět neexistuje. Tohle není hypotetická filosofie. Tohle je základní vlastnost zrcadlových neuronů, které nám dovolují pochopit sebe sama skrze ostatní. Vidět svoji vlastní aktivitu neuronů a vyloučit přitom okolí, je naprostý omyl. Jde o jedno a to samé.

Schopnosti našeho organismu jsou jasně vidět v naší evoluci. To když přežití našich předků záviselo na jejich kolektivních schopnostech. Časem se vyvinuly neo-kortikální oblasti, nahradily primitivní instinkty a přepsaly sobecké impulzy směrem pro dobro celé skupiny v boji o přežití. Naše současné sobecké geny jsou důsledkem oslavování zvráceného společenského chování, které se v nás odráží i na fyzické úrovni v podobě fyzických defektů. Toto chování jasně vyvrací teorii o „přežití nejsilnějšího“.

Oblasti v mozku jsou více propojeny, když neexistuje rozpor mezi rozumovými a primitivními částmi mozku. To, co nazýváme „sobeckými záměry“, je pouze výsledkem touhy uspokojit sebe sama, zatímco se obecná lidská charakteristika řídí chybným paradigmatem identity(společenským systémem). Namísto, abychom se řídili vědeckým pohledem na realitu.

My lidé jsme momentálním vyjádřením neustále se měnící jednoty, která nemá žádné centrum. Psychologické důsledky tohoto zjištění vedou k objektivnímu systému, ve kterém si je každý vědom sebe sama bez závislosti na falešné identitě(egu). Falešná identita vede ke snížení duševního vnímání, sociálního povědomí, sebeovládání a především to zabraňuje dostat se do stavu, který je popisován „být přítomen v tomto okamžiku.“

5.Závěr

Všeobecně společensky uznávaný názor je ten, že potřebujeme být řízeni, že potřebujeme duální pohled na svět k získání morálních hodnot. Ale naše současné chápání empatické a sociální funkce mozku přináší vědecký pohled, etické paradigma, které není napojeno na naši identitu nebo „příběh“, a je zjevné, že je daleko přesnější a dává větší smysl, než současné paradigma, které je založeno na směšných hodnotách. Paradigma "přežití nejsilnějšího" a dravosti vytváří chybné vazby v mozku, vytváří chybnou chemii sexuální přitažlivosti, vytváří patologické vztahy. Je to logické, protože naše tradiční tendence nás definuje, jako iluzorní, individualistické osoby, jejichž neurální mozkové vazby vedou k disfunkci v konfliktu s realitou.

Např. jsme posedlí nekonečným nálepkováním a pojmenováváním věcí a lidí, a máme psychologickou potřebu neustále něco očekávat v budoucnosti. Praktické označování a pojmenovávání věcí tvoří všechny akce v našich životech. Ale psychologickým označováním sebe sama, jako vnitřní svět a okolí, jako vnější svět, omezujeme svoje neurochemické procesy a prožíváme iluzi oddělení od ostatních i od světa.

Růst a vedlejší efekty evolučního vývoje, jako je štěstí, naplněnost, jsou stimulovány, když naše akce není oznámkována nebo posuzována.

Můžete mít tisíce názorů a můžete nesouhlasit s praktickými termíny ale interakce, které jsou prováděny bez souzení, jsou neuropsychologický katalyzátor. Doslova vás duševně čistí. Mozková spojení vám dovolí vnímat ostatní a můžete přijmout rozumově ověřený systém, který není v rozporu s realitou. Stimulováním pozitivní neurální aktivity ztrácíte touhu odvést pozornost, touhu nechat se zabavit někým jiným a vytváříte kreativní chování ve svém prostředí.

Jsme globální síť neurochemických reakcí a vytváříme sami v sobě cykly akceptování a poznání svým každodenním chováním a volbami, které denně děláme. Je to řetězová reakce, která dokáže smazat iluzi o tom, že jsme rozdílní. Můžeme se pak podívat na život z pohledu samotné existence a změnit ho navždy.

Autor: Richard Mašek | čtvrtek 27.8.2015 16:01 | karma článku: 21.28 | přečteno: 2020x

Další články blogera

Richard Mašek

Sociopat. Jak ho rozpoznat, a jak se ho zbavit.

Sociopat je nejnebezpečnější lidskou mutací, která existuje. Psychopat Vám dá rychle najevo, co je zač ale sociopat se tváří, jako váš nejlepší přítel nebo dokonce partner.

23.7.2017 v 21:17 | Karma článku: 34.61 | Přečteno: 3623 | Diskuse

Richard Mašek

18 znaků vysoké emocionální inteligence (EQ)

Emocionální inteligence je něco nezachytitelného, nemateriálního v nás. Má vliv na naše chování, naviguje nás skrze složité sociální vztahy a vytváří osobní rozhodnutí pro dosažení pozitivních výsledků.

5.8.2015 v 16:06 | Karma článku: 29.86 | Přečteno: 9163 | Diskuse

Richard Mašek

12 symptomů spirituálního probuzení

Všude je možné číst znaky spirituálního probouzení bez jakéhokoli vysvětlení. Pokusím se je trochu přiblížit, protože jejich nepochopení vede k chaosu nebo k pocitu, že jste se zbláznili.

16.7.2015 v 10:34 | Karma článku: 24.97 | Přečteno: 2924 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Pokorná Mirka

Zákony profesora Parkinsona platí,

napadá mě často. Naposledy, když jsem slyšela o jednání nově zvolené poslanecké sněmovny. Parkinson bylo skutečné jméno skutečného profesora.

21.11.2017 v 15:19 | Karma článku: 15.31 | Přečteno: 491 |

Milan Šupa

Demaskování pokrytectví charity, přijímání migrantů a ekologie

Žijeme v době maximálního rozkvětu pokrytectví a tento fakt nebude žádnou novinkou pro nikoho, kdo je jenom trochu vnímavý.

21.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 27.29 | Přečteno: 1058 | Diskuse

Jana Slaninová

Kruté ženy

Kdo ví, kde to všechno začalo a jak. Jistě vím jen to, že jejich prabába, byla žena od rány a tvrdá jako chlap. Taky paličatá jak stádo beranů.

21.11.2017 v 14:30 | Karma článku: 14.33 | Přečteno: 537 | Diskuse

Josef Komárek

Byli mezi disidenty lidé „s podstatnou poruchou mozku“?

Oni sami mne přesvědčují, že ano. Nicméně bych se nedivil, kdyby ten „zvukař“ (tj. ten moravský kraválista) dostal za tu výtržnost od nějaké té ušlechtilé organisace Havlovu cenu. Ta ostatně k ničemu jinému neslouží.

21.11.2017 v 13:50 | Karma článku: 37.91 | Přečteno: 1721 | Diskuse

Ladislav Jakl

Stará levice umřela. Nová přebírá moc.

Sociální demokraté o víkendu sněmovali v Hradci Králové. Sešel se tam poprvé po prohraných volbách jejich Ústřední výkonný výbor a bylo to jednání neveselé.

21.11.2017 v 13:08 | Karma článku: 33.06 | Přečteno: 1159 | Diskuse
Počet článků 15 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8293
Překládáním přednášek světových vědců poskytuji normálním lidem fakta, která se jinak nemohou dozvědět.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.